Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla hodnocení žáků jsou součástí Školního řádu
a školního vzdělávacího programu Naše škola – příležitost pro všechny

Platí od 19.9.2017

Tento dokument nahrazuje Pravidla hodnocení z 3.9.2012

Motto:
Neděláme chyby proto, že se neučíme.
Děláme chyby proto, že se učíme.

1. Zásady hodnocení

• Hodnocení se vztahuje k cílům školního vzdělávacího programu (naplnění kompetencí, komplexnost a maximální rozvoj osobnosti žáka).
• Hodnocení výsledků vzdělávání by mělo být jednoznačné, srozumitelné, všestranné a srovnatelné s kritérii, která jsou předem stanovena. Všichni pedagogové školy dodržují schválená pravidla hodnocení.
• Hodnocení je soustavné, systematické, je organickou součástí vzdělávacího procesu.
• Učitel zahrne v celkovém hodnocení kvalitu práce, aktivitu, píli, snahu a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé příslušné období.
• Učitel rozvíjí dovednost sebehodnocení žáků.
• Při hodnocení učitel využívá individuálně normované hodnocení - zaměřuje se na výkon žáka a porovnává ho s jeho předchozími výkony, což umožňuje sledovat kvalitu dílčích výkonů žáka a zaznamenávat i drobné pokroky směrem ke stanovenému cíli. Dále pak věcnou normu – hodnotí jednotlivé výkony žáka podle toho, zda byl konkrétní popis výkonu splněn.
• Při průběžném a celkovém hodnocení pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
• Při celkovém hodnocení přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu příslušného období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
• Učitel rozvrhne písemné práce a další druhy zkoušek tak, aby žák nebyl nadměrně přetěžován. V tomto smyslu spolupracuje s ostatními vyučujícími.

1.1 Vlastnosti hodnocení žáků

• srozumitelné pro žáka i rodiče (předem dané požadavky, kritéria a proces hodnocení)
• motivující pro dosažení daných cílů a ke zlepšení další práce
• formující učební strategii žáků
• podporující integritu osobnosti (silné stránky osobnosti slouží jako základ k rozvoji slabších, problémových, oblastí)
• korektní, slušné, nezraňující, neodsuzující a bez předsudků
• negeneralizující - na základě jednoho hodnocení nepředpokládat úroveň dalších výsledků
• nehodnotící pouze nedostatky a neznalosti

1.2 Funkce hodnocení

• Hodnocení poskytuje žákovi zpětnou vazbu o jeho práci, pomůže odhalit problémy nebo nedorozumění, ke kterým mohlo dojít při nesprávném pochopení učiva a které bude nutné opravit, umožňuje posoudit, jak se podařilo splnit stanovený výukový cíl.
• Hodnocení žáky motivuje. Hodnotící aktivity mohou být pro žáka pobídkou, aby si dobře zorganizoval svou práci a aby se učil tomu, co se po něm žádá, pokud chce být úspěšný.
• Hodnocení slouží jako podklad pro vedení záznamů o prospěchu žáka, je podkladem pro rozhodování o výchovných a vzdělávacích potřebách žáka a také pro poskytování zpráv rodičům a ostatním učitelům

2. Získávání podkladů pro hodnocení

• Soustavné sledování výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, práce ve vyučování, snahy, píle, výsledků a sebehodnocení.
• Různé druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové).
• Kontrolní písemné práce a praktické zkoušky.
• Analýza různých činností žáka (projekty, daltonské práce, skupinové práce, seminární práce, referáty, laboratorní experimenty).
• Podle potřeby konzultace s ostatními učiteli, pracovníky poradenských a zdravotnických služeb, zejména u žáků s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami.
• Rozhovor se žákem.
• Využití sebehodnocení žáka, hodnocení žákovského portfolia.

3. Hodnocení prospěchu

• Žáci jsou hodnoceni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
• Stupeň hodnocení určí učitel, který vyučuje příslušný předmět.
• V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za příslušné období vyučující učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný stupeň hodnocení ředitel školy.
• Při určování stupně hodnocení prospěchu v jednotlivých předmětech na konci příslušného období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé období. Stupeň hodnocení prospěchu se neurčuje na základě průměru známek za příslušné období.
• Při závažné změně v hodnocení žáka – zejména zhoršení o dva stupně nebo nedostatečné hodnocení - učitel tuto skutečnost neprodleně oznámí třídnímu učiteli a prokazatelným způsobem i zákonným zástupcům žáků. Zásadní změny a případný neprospěch žáka budou řešeny neodkladně s vedením školy nebo na nejbližší schůzce pedagogické rady, kde budou přijata opatření, která by měla vést k nápravě stávající situace. Učitel žáka, žák, u kterého došlo k závažnému zhoršení prospěchu nebo jeho zákonný zástupce, může požádat o pomoc pracovníky školního poradenského pracoviště. Výchovný poradce pozve žáka, jeho zákonné zástupce, učitele daného předmětu, další pracovníky ŠPP a domluví se podpůrná opatření – např. možnost pravidelných konzultací, vysvětlení a procvičení učiva, tak, aby žák měl možnost uspět.
• Hodnocení prospěchu žáků včetně zaostávání v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a k 15. dubnu, výsledky hodnocení žáků pak o pololetní a závěrečné pedagogické radě. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů. Informace jsou rodičům předávány na třídních schůzkách nebo hovorových hodinách, na které jsou zákonní zástupci písemně zváni společně s žákem. Údaje o hodnocení jsou sděleny výhradně zástupcům žáka, nikoliv veřejně. Zákonným zástupcům, kteří se nemohli dostavit na školou uvedený termín, poskytnou vyučující informaci o hodnocení žáka prostřednictvím žákovské knížky nebo jim na jejich žádost umožní individuální konzultaci.
• Není přípustné přezkušovat žáky koncem příslušného období z látky celého tohoto období.
• Ústní zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, není možné individuální ústní přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen na základě doporučení ve zprávě od lékaře nebo psychologa. Mají – li žáci zájem, může vyučující vypsat veřejný náhradní termín opravné písemné práce, která se může psát mimo vyučovací hodinu.
• Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení, které zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů či výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Vede žáka k sebehodnocení. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkovém hodnocení zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky současně se sdělením známek žákům. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání také při návštěvě školy.
• Minimální počet známek pro uzavření klasifikace je stanoven podle týdenní časové dotace předmětu takto: předměty s časovou dotací 1 hodina týdně – alespoň 3 známky za pololetí, předměty s časovou dotací 2 hodiny týdně – alespoň 4 známky za pololetí, předměty s časovou dotací 3 hodiny týdně – alespoň 5 známek za pololetí, předměty s časovou dotací 4 hodiny týdně – alespoň 6 známek za pololetí, předměty s časovou dotací 5 hodin týdně – alespoň 7 známek za pololetí, předměty s časovou dotací 7 hodin týdně – alespoň 9 známek za pololetí, a předměty s časovou dotací 9 hodin týdně – alespoň 11 známek za pololetí.
• Nepovinné předměty se hodnotí známkou. Minimální počet známek je 1 za čtvrtletí. Jedná se o známku souhrnnou za celé klasifikační období. V elektronické i papírové ŽK bude vždy rozepsáno, za jaké aktivity je známka udělena.
• Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích.
• O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu, nejméně tři dny předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru.
• Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každém hodnocení žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkového hodnocení i způsob získání známky. Z tohoto důvodu je nutné všechny písemné práce žáků uschovávat po dobu celého školního roku. Po skončení příslušného období lze ohodnocené písemné práce zařadit se souhlasem žáka do žákovského portfolia. V případě dlouhodobé nepřítomnosti vyučujícího nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu příslušného období předá své záznamy zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
• Při dlouhodobém pobytu žáka mimo školu vyučující respektuje hodnocení žáka, které sdělí škola při instituci, kde je žák umístěn. Žák se znovu nepřezkušuje.
• Žáci 4. a 5. ročníku si mohou během pololetí opravit 50% písemných prací psaných na závěr tematického celku, či jiných písemných prací průběžně ověřujících vědomosti. Danou prověrku si žák může opravit pouze jednou. Učitel započítává žákovi pouze lepší známku, v elektronické ŽK horší známku maže, ale do poznámky píše, že známka byla opravena. Pokud si žák chce opravit známku z ústního zkoušení, musí se sám přihlásit nejpozději do týdne od neúspěšného zkoušení. Všechny písemné opravy se konají mimo vyučování. Termín konání čtvrtletní písemné práce vyučující prokazatelně sdělí žákům v dostatečném předstihu tak, aby se mohli řádně připravit. Vyučující vždy před čtvrtletní písemnou prací s žáky prokazatelně zopakuje a procvičí typy úloh, které se v ní objeví, nabídne konzultaci, doučování. Oprava čtvrtletních písemných prací nemusí být žákům umožněna v případě, že žáci nespolupracují při přípravě, nevypracují přípravné práce, nevyužijí nabízené konzultace a doučování. Dále se neopravují diktáty a pětiminutovky (krátké doplňovačky). Pokud si žáci doplňují nebo opravují známky po nemoci, přistupují učitelé individuálně s ohledem na délku absence.
• Žáci 6. až 9. ročníku si mohou během pololetí opravit 50% písemných prací psaných na závěr tematického celku, či jiných písemných prací průběžně ověřujících vědomosti. Danou prověrku si žák může opravit pouze jednou. Učitel započítává žákovi pouze lepší známku, v elektronické ŽK horší známku maže, ale do poznámky píše, že známka byla opravena. Pokud si žák chce opravit známku z ústního zkoušení, musí se sám přihlásit nejpozději do týdne od neúspěšného zkoušení. Všechny písemné opravy se konají mimo vyučování. Termín konání čtvrtletní písemné práce vyučující prokazatelně sdělí žákům v dostatečném předstihu tak, aby se mohli řádně připravit. Vyučující vždy před čtvrtletní písemnou prací s žáky prokazatelně zopakuje a procvičí typy úloh, které se v ní objeví, nabídne konzultaci, doučování. Oprava čtvrtletních písemných prací proto není žákům umožněna. Dále se neopravují diktáty a pětiminutovky (krátké doplňovačky). Pokud si žáci doplňují nebo opravují známky po nemoci, přistupují učitelé individuálně s ohledem na délku absence.
• Pedagogičtí pracovníci mohou žákům zadávat domácí úkoly, které musí být svým rozsahem a obtížností přiměřené vývoji osobnosti dítěte. Žák je povinen plnit pokyny pedagogických pracovníků, tedy i vypracovávat domácí úkoly.
• Při hodnocení prospěchu žáka se přihlíží k plnění domácích úkolů, k domácí přípravě i k celkovému přístupu k předmětu. Domácí úkoly se neklasifikují a za jejich neplnění není žák kázeňsky trestán.
• Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu:
• Nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden.
• Žáci nemusí dopisovat do sešitu látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací.
• Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáků, ale hodnotit, co umí.
• Hodnotí pouze probrané učivo, žáci musí mít dostatek času k naučení a procvičení učiva.
• Není možné ihned hodnotit látku, která byla zadána pouze k samostatnému nastudování celé třídě.
• Veškerá doporučení z psychologických vyšetření, která získají od třídního učitele či výchovného poradce, jsou považována za důvěrné.
• Vyučující může využívat následující formy hodnocení:
• Známka se zdůvodněním
• Výčet dobře splněných úkolů
• Výčet chyb
• Vyjádření počtem bodů tzn. využívání různých bodových systémů vázaných na hodnocení
• Procentuální vyjádření úspěšnosti v plnění zadaného úkolu
• Diagramy
• Posuzovací škály

4. Kritéria a ukazatele pro jednotlivé stupně hodnocení prospěchu

V jednotlivých předmětech je prospěch žáka hodnocen stupni:
    Stupeň 1 - výborný
    Stupeň 2 - chvalitebný
    Stupeň 3 - dobrý
    Stupeň 4 - dostatečný
    Stupeň 5 – nedostatečný

Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis známky na vysvědčení stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení.

Východiskem pro stanovení hodnotících stupňů je kvalita výsledků vzdělávání, jež zahrnuje:

• Úplnost, ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných cílových znalostí (faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů).
• Kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované vzdělávací činnosti.
• Kvalita uplatňování osvojených znalostí a dovedností při řešení vzdělávacích úkolů.
• Kvalita práce s informacemi – dovednost nalézat, třídit a prezentovat informace.
• Osvojení dovednosti účinně spolupracovat.
• Píle žáka, snaha a jeho přístup ke vzdělávání.
• Samostatnost, tvořivost a originalita myšlení.
• Kvalita komunikačních dovedností – přesnost, výstižnost, odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu.
• Osvojení účinných metod samostatného studia – dovednost učit se.
• Výsledná známka není průměrem všech známek během pololetí, neboť všechny známky nemají stejnou výpovědní hodnotu. Je objektivním posouzením znalostí, vědomostí, schopností, dovedností, píle a přístupu k předmětu.
• Přihlížíme ke schopnostem a individuálním zvláštnostem žáka. Hodnotíme dosažené pokroky každého žáka.
• Při hodnocení vycházíme z toho, že žáka je důležité hodnotit především kladně a se zdůrazněním pozitivního, chceme žáky motivovat ke školní práci a ke vzdělávání. Žáka hodnotíme komplexně, přihlížíme k osobnostním zvláštnostem a schopnostem. Hodnocení je zcela individuální, ne všichni mají stejné předpoklady a nadání ke zvládnutí učiva.
• Hodnocení výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených školním vzdělávacím programem.

4.1 Způsob hodnocení žáků v jednotlivých předmětech

I. stupeň

Český jazyk
V 1. – 3. ročníku hodnotíme: kontrolní diktáty – 4x ročně (3. ročník) kontrolní prověrky z mluvnice (3. roč.: 4x ročně, 2. roč.: 1–2x ročně, 1x ročně na závěr 1. roč.) diktáty – průběžně mluvnická cvičení – průběžně krátké slohové práce – 3. ročník psaní a úpravu sešitů mluvený projev, reprodukci textu čtení s porozuměním ústní zkoušení - 3. ročník recitaci básní	Přihlížíme k: domácím úkolům – pravidelnost, pečlivost schopnosti naslouchání a komunikace aktivitě v hodině zapojení do skupinové práce jak při vyučování, tak při projektech daltonským pracím hrám zájmu o četbu, vlastní četbě
Ve 4. – 5. ročníku hodnotíme: kontrolní diktáty – 4x ročně kontrolní prověrky z mluvnice 4x ročně, diktáty – průběžně mluvnická cvičení – průběžně slohové práce úpravu sešitů mluvený projev, reprodukci textu čtení s porozuměním čtení s přednesem ústní zkoušení recitace básní referáty	Přihlížíme k: domácím úkolům – pravidelnost, pečlivost schopnosti naslouchání a komunikace aktivitě v hodině zapojení se do skupinové práce jak při vyučování, tak při projektech daltonským pracím hrám zájmu o četbu využití možnosti opravy samostatnosti při práci k vedení žákovského portfolia

Matematika
V 1. – 3. ročníku hodnotíme: pololetní kontrolní práce matematické rozcvičky matematické hry opakovací prověrky po ukončeném tématu aktivitu v hodině	Přihlížíme k: přípravě na hodinu účasti v matematických soutěžích práci ve skupinách práci na daltonských úkolech plnění domácích úkolů
Ve 4. – 5. ročníku hodnotíme: čtvrtletní kontrolní práce matematické rozcvičky opakovací prověrky a testy po ukončeném tématu aktivitu v hodině	Přihlížíme k: přípravě na hodinu účasti v matematických soutěžích práci ve skupinách řešení daltonských úkolů plnění domácích úkolů vztahu k předmětu vedení sešitů samostatnosti při práci využití možnosti opravy vedení portfolia

Prvouka
V 1. – 3. ročníku hodnotíme: pracovní listy práci v hodině opakovací prověrky a testy hry orientaci v daném tématu	Přihlížíme k: plnění domácích úkolů a domácí přípravě práci na daltonských úkolech práci ve skupinách vedení portfolia

Přírodověda a vlastivěda
Ve 4. – 5. ročníku hodnotíme: opakovací prověrky a testy po ukončení tématu ústní zkoušení dle potřeby samostatné práce práce v hodině práce s mapou, nástěnnými obrazy a modely	Přihlížíme k: plnění domácích úkolů a domácí přípravě vedení sešitu práci na daltonských úkolech práci ve skupinách a na projektech účasti v soutěžích vedení portfolia

Hudební výchova, výtvarná výchova, pracovní činnosti a tělesná výchova v 1. – 3. ročníku

Hodnocení v těchto předmětech je zásadně pozitivní a má motivační charakter. Jen zcela mimořádně přistupuje učitel k hodnocení jiným stupněm než výborný. Primárním cílem těchto předmětů je, aby děti vykonávaly výtvarné, pracovní, sportovní a hudební činnosti, které přispějí k jejich rozvoji.

Ve 4. – 5. ročníku umožňuje rozmanitost podkladů respektovat individuální rozdíly žáků a dává jim příležitost uplatnit oblasti, které jsou jejich silnou stránkou. Pokud žák nemá přirozený talent a schopnosti pro práci v těchto předmětech, učitel mu může zadávat takové úkoly, které umožní vylepšit si hodnocení. Hodnocení těchto úkolů nahrazuje známky z výkonů, na které žák nemá talent. Pokud žák aktivně využije nabízené možnosti, vyučující se vždy přikloní k pozitivnímu hodnocení.

Hudební výchova

Hodnotíme s přihlédnutím k: aktivnímu přístupu, zájmu a snaze zpěvu (znalost textu a melodií) referátům k probíranému učivu znalostem hudebních pojmů vedení sešitu

Výtvarná výchova

Hodnotíme s přihlédnutím k: aktivnímu přístupu, zájmu a snaze tvůrčímu přístupu – nápaditosti, představivosti zručnosti a pracovitosti schopnosti spolupracovat samostatné tvořivé práci připravenosti na hodinu

Pracovní činnosti

Hodnotíme s přihlédnutím k: aktivitě a tvořivosti při práci zručnosti a pracovitosti schopnosti spolupracovat dodržování pravidel o bezpečnosti a ochraně zdraví organizaci vlastní práce, udržování pořádku na pracovišti kvalitě výsledků vlastní práce

Tělesná výchova

Hodnotíme s přihlédnutím k: zájmu o předmět a aktivitě dodržování herních pravidel pravidelné přípravě na hodiny (cvičební úbor, obuv) schopnosti spolupráce s kolektivem dodržování bezpečnostních zásad sportovnímu chování všeobecnému přehledu o významných sportovních událostech výkonům žáka, zejména jeho individuálnímu zlepšení

II. stupeň

Český jazyk
Hodnotíme: 4x čtvrtletní písemné práce 2x kontrolní slohové práce - po přípravě 6x kontrolní diktáty pravopisná a slohová cvičení průběžně různé formy práce s textem, některé daltonské listy (podpora čtenářské gramotnosti) práce na projektech, aktivita ve skupině mluvní cvičení referáty o četbě, spisovatelích, prezentace recitace	Přihlížíme k: vedení portfolia, úrovni hodnotících listů domácí přípravě (písemné, ústní úlohy, pomůcky) práci v hodinách, aktivitě, schopnosti vyjadřování přípravě úkolu pro ostatní žáky vedení čtenářského deníku (dobrovolně) informacím o návštěvě divadla, výstavy a jiné akce (dobrovolně)

Anglický jazyk

V anglickém jazyce známku tvoří úroveň zvládnutí všech řečových dovedností, tj. poslechu, čtení, ústního a písemného projevu na podkladě osvojených jazykových prostředků, tj. gramatiky, lexiky, fonetiky a pravopisu.

I. stupeň

Formy hodnocení anglického jazyka na I. stupni odráží metody a formy práce používané v počáteční fázi výuky. V 1. a 2. ročníku jsou dovednosti poslechu a ústního projevu nadřazeny dovednostem čtení a psaní. Výuka je zde propojena s hudební, pohybovou a výtvarnou výchovou. Žáci jsou hodnoceni na podkladě aktivní práce při vyučování, imitaci říkanek, zpěvu písní, dramatizace příběhů, účasti v hrách a plnění úkolů v pracovních sešitech. Od 3. ročníku si žáci vedou slovníček a znalost slovní zásoby je ověřována ústním zkoušením. Od 4. ročníku se výuka zaměřuje na uvědomělé osvojování gramatického a lexikálního učiva, a proto jsou používány stejné formy hodnocení jako na 2. stupni.

II. stupeň

Při získávání podkladů pro hodnocení žáků na 2. stupni jsou používány tyto formy: Ústní zkoušení čtení a překlad textů (výslovnost, plynulost, porozumění čtenému textu) znalost slovní zásoby a její použití ve větách znalost a aplikace gramatického učiva poslechová cvičení rozhovory reprodukce textů samostatný ústní projev memorování říkanek, básniček, zpěv písní, dramatizace příběhů, hry Písemné zkoušení prověrky (ověření znalosti gramatického a lexikálního učiva jednotlivých lekcí) testy (ověření znalosti gramatického a lexikálního učiva na konci každého tematického celku) projekty k probraným tématům cvičení v pracovním sešitě úplnost a správnost zápisů gramatického učiva v sešitech a slovní zásoby ve slovníčcích překlady adaptovaných textů (porozumění čtenému textu, práce se slovníkem, dovednost adekvátního překladu) samostatný písemný projev na dané téma Při hodnocení učitel sleduje zejména ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů a pojmů a schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při komunikaci v cizím jazyce. Při celkovém hodnocení bude přihlédnuto k aktivnímu přístupu ke všem činnostem, k práci na daltonských úkolech a k vedení portfolia.

Německý jazyk

Hodnotíme: Ústní projev samostatné vyjádření myšlenek podání informace reprodukce, dialogy použití slovní zásoby ve větách fonetickou správnost, básničky, písničky prezentace projektů Porozumění textu vyhledání nejdůležitějších informací v textu (Hörverstehen, Leseverstehen) práce s informacemi Čtení správnou výslovnost větnou melodii Psaní krátké písemné práce (opakování gramatických jevů a slovní zásoby) slohové písemné práce (pouze v 9. roč.)

Přihlížíme k: aktivitě v hodinách, úrovni daltonských listů zpracování individuálních projektů snaze o doučení látky v případě absence vedení portfolia a sebehodnotících listů domácí přípravě práci ve skupině nebo ve dvojicích vedení sešitů

Matematika
Hodnotíme: znalosti a dovednosti jednotlivých tématických celků (písemnou nebo ústní formou) čtvrtletní písemné práce aktivitu v hodinách	Přihlížíme k: práci v daltonských hodinách účasti v matematických soutěžích podílu na práci ve skupinách přístupu k předmětu vedení portfolia vedení sešitu

Fyzika
Hodnotíme: ústní zkoušení znalosti a dovednosti jednotlivých tématických celků laboratorní práce samostatné prezentování zadaných úkolů aktivitu v hodinách	Přihlížíme k: práci v daltonských hodinách účasti ve fyzikálních soutěžích podílu na práci ve skupinách přístupu k předmětu vedení portfolia vedení sešitu

Informatika

Hodnotíme s přihlédnutím k: Hodnotíme s přihlédnutím k: plnění zadaných úkolů prezentování výsledků své práce dodržování zásad daných řádem učebny při práci s počítačem přístupu k předmětu aktivitě v hodině

Chemie
Hodnotíme: kontrolní písemné práce ústní zkoušení laboratorní práce projekty	Přihlížíme k: úpravě sešitu (kompletní zápisy) aktivitě v hodinách referátům (dobrovolné i zadané) daltonským pracem vedení portfolia

Dějepis
Hodnotíme: ústní zkoušení písemné testy a prověrky orientaci na mapě práci na projektech, aktivitu ve skupině některé daltonské listy referáty, prezentace	Přihlížíme k: vedení portfolia, hodnotících listů aktivitě, práci v hodinách vedení sešitu informacím o návštěvě muzea, hradu, zámku, výstavy aj. (dobrovolně) aktuálním informacím, např. archeologický průzkum v Brně (dobrovolně)

Zeměpis a zeměpisný seminář
Hodnotíme: opakovací písemné zkoušení ústní zkoušení, testy, písemné práce	Přihlížíme k: daltonským pracem projektům samostatné práci domácí přípravě (úkoly, vše s přihlédnutím k pečlivosti vypracování) vedení sešitu a portfolia aktivitě v hodinách
V předmětu zeměpisný seminář platí kritéria uvedená ve druhém odstavci.

Přírodopis
Hodnotíme: úroveň znalosti jednotlivých tématických celků poznávání přírodnin práci žáka během laboratorní práce aktivitu a prezentování vlastních vědomostí v hodinách některé daltonské práce prezentaci projektů (školních nebo domácích) herbář, křížovky, skupinovou práci	Přihlížíme k: vedení sešitu a portfolia práci v daltonských hodinách snaze opravit si známky v průběhu pololetí vlastní iniciativě žáka (dobrovolné referáty) účasti v přírodovědných soutěžích

Výchova ke zdraví
Hodnotíme: samostatné práce skupinové práce nebo práce ve dvojici písemné zkoušení vhodných témat aktivitu a prezentování vlastních názorů v hodinách prezentaci menších projektů (školních nebo domácích) křížovky, volné psaní, scénky, praktické dovednosti (1. pomoc)	Přihlížíme k: vedení sešitu a portfolia snaze opravit si známky v průběhu pololetí vlastní iniciativě žáka (dobrovolné referáty)

Výchova k občanství
Hodnotíme: krátké kontrolní úkoly k danému tématu daltonské listy výstupy ze skupinových prací a projektů	Přihlížíme k: referátům, úvahám, aktualitám, křížovkám vedení sešitů vedení portfolia aktivitě v hodinách

Základy administrativy
Hodnotíme: zvládnutí bezchybného psaní desetiprstovou hmatovou technikou iniciativu při praktických činnostech	Přihlížíme k: připravenosti žáka na výuku a jeho aktivitu ve výuce plnění zadaných úkolů přístupu k práci (soustředěnost, využití času v hodině, rozvržení úkolu) samostatnosti, spolupráci ve skupině

Hudební výchova, výtvarná výchova, pracovní činnosti a tělesná výchova

V těchto předmětech umožňuje rozmanitost podkladů respektovat individuální rozdíly žáků a dává jim příležitost uplatnit oblasti, které jsou jejich silnou stránkou. Pokud žák nemá přirozený talent a schopnosti pro práci v těchto předmětech, učitel mu může zadávat takové úkoly, které umožní vylepšit si hodnocení. Hodnocení těchto úkolů nahrazuje známky z výkonů, na které žák nemá talent. Pokud žák aktivně využije nabízené možnosti, vyučující se vždy přikloní k pozitivnímu hodnocení.

Hudební výchova

Hodnotíme s přihlédnutím k: Praktickým dovednostem – sborový a sólový zpěv Hodnocení probíhá s ohledem na možnosti a schopnosti žáka s přihlédnutím ke snaze, soustředění a pracovní kázni při nácviku a produkci písně. Teoretickým znalostem – hudební teorie a nauka Hodnocení probíhá formou ústního zkoušení, opakovacích písemných testů, domácích úkolů a rozhovorů o probrané látce s přihlédnutím k aktivitě žáka v hodině. Individuálním znalostem a dovednostem a jejich uplatnění Hodnotí se nadstandardní schopnosti a znalosti žáka a jejich aplikace, aktivní podíl na práci při nácviku písně, vypracování samostatné práce k probíranému tématu, znalost hudebních aktualit, práce na třídních projektech, vedení sešitu.

Výtvarná výchova

Hodnotíme s přihlédnutím k: připravenosti žáka na výuku a jeho aktivitě ve výuce domácí přípravě (nošení pomůcek) plnění zadaných úkolů přístupu k práci (soustředění na práci, využití času v hodině, rozvržení úkolu) samostatnosti, spolupráci ve skupině zvládnutí výtvarné techniky a výtvarného úkolu referátům

Pracovní činnosti

Hodnotíme s přihlédnutím k: dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci, udržování pořádku na pracovním místě domácí přípravě (nošení předepsaných pomůcek, surovin) spolupráci ve skupině aktivitě v hodině plnění zadaných úkolů testům znalostí

Tělesná výchova a sportovní hry

Hodnotíme s přihlédnutím k: hodnotíme pomocí hodnotící testové baterie základní motorické schopnosti a pohybové dovednosti, zejména jejich zlepšení s přihlédnutím ke schopnostem a dovednostem žáka dodržování dohodnutých pravidel zájmu a aktivitě pravidelné přípravě na hodinu (cvičební úbor, obuv) dodržování bezpečnostních zásad při cvičení fair play chování a kázeň v hodinách schopnosti spolupráce s kolektivem znalosti pravidel herních aktivit všeobecnému přehledu o významných sportovních událostech účasti ve sportovních soutěžích a reprezentaci školy

4.2 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Žák se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním se rozumí zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je např. postavení azylanta nebo nařízená ústavní výchova.

• U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je při jeho hodnocení přihlíženo k charakteru postižení či zjištěných potíží. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření a vyšetření odborných lékařů a uplatňují je při volbě vhodných a přiměřených způsobů získávání podkladů pro hodnocení žáka.
• Při zjišťování úrovně vědomostí a dovedností žáka volí učitel takové formy a druhy získávání podkladů pro hodnocení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv (např. při hodnocení pedagog rozlišuje specifické chyby od nespecifických, posuzuje a hodnotí především to, co dítě stačilo vypracovat, oceňuje snahu atd.). Přístup vyučujících se zaměřuje na pozitivní výkony žáka a na podporu poznávací motivace.
• Zákonní zástupci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami mohou požádat ředitele školy o slovní hodnocení na základě doporučení školského poradenského zařízení. Žádost o slovní hodnocení vyřizuje výchovný poradce ve spolupráci s třídním učitelem.
• U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při hodnocení žáků s vývojovou poruchou učení učitel nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Tento žák nebude vystavován takovým činnostem, ve kterých díky své poruše nemůže podat optimální výkon (např. diktát, dlouhé přepisování, hlasité čtení, desetiminutovky). Při zkoušení žáka s vývojovou poruchou učení zohledňujeme časové limity a dáváme k dispozici korekční pomůcky (např. bzučák, okénko na čtení, číselnou osu, kalkulačku).
• Při hodnocení nesrovnáváme děti se speciálními vzdělávacími potřebami s ostatními dětmi a ani nesrovnáváme takovéto děti mezi sebou. Porovnáváme výkony žáka vzhledem k němu samotnému (např. zhoršení či zlepšení v porovnání s uplynulým obdobím.)
• Pokud se učitel rozhodne dát žákovi nedostatečnou, musí konkrétními údaji doložit, že vyčerpal všechny možnosti, jak žákovi pomoci (např. individuální plán, úkoly, individuální přístup, psychická opora) a vše zůstává u žáka bez odezvy.
• Při uplatňování všech těchto možností postupují vyučující velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací o žákovi a v úzké spolupráci s rodiči dítěte. Všechna navrhovaná pedagogická opatření vycházející z doporučení školského poradenského zařízení se zásadně projednávají s rodiči a je respektováno jejich souhlasné či nesouhlasné vyjádření.
• Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami postupuje učitel dle pokynů školského zákona a vyhlášky č. 27/2016 Sb.(o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami) ve znění pozdějších novelizací. Spolupracuje se školním poradenským pracovištěm.

4.3 Způsob hodnocení nadaných žáků

Hodnocení nadaných žáků vychází z individuálních předpokladů žáka a z dojednaného individuálního vzdělávacího plánu.

5. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

5.1 Funkce a využití sebehodnocení

Sebehodnocení jako cesta ke zplnomocnění žáků
Sebehodnocení je prostředkem, jak navodit či posílit u žáků pocit spoluzodpovědnosti za výsledky vzdělávacího procesu.

Sebehodnocení jako motivační faktor
Zvýšení zodpovědnosti za vlastní práci a náhled na ni má výrazný motivační efekt – podporuje aktivitu žáků.

Sebehodnocení jako prostředek k rozvoji kompetencí žáka
Je-li žák veden k tomu, aby objektivně hodnotil svou práci, přenáší tuto nabytou dovednost do dalších oblastí života. A touto cestou jsou rozvíjeny i všechny klíčové kompetence.

Sebehodnocení jako prostředek k posílení sebeúcty a k orientaci žáka na zvládání problémů
Sebeúcta je výrazným činitelem úspěchu v jakékoli lidské činnosti. Jedním ze zdrojů sebeúcty jsou vlastní zkušenosti se zvládáním a překonáním překážek, s vlastním úspěchem. Pozitivní sebehodnocení, které se na tyto prožitky zaměřuje, může posílit orientaci žáka na zvládání problémů. Takoví žáci mohou být zvídavější, samostatnější, aktivnější a motivovanější ke zvládání překážek vlastními silami.

Sebehodnocení jako prostředek k prohlubování vztahu mezi učitelem a žákem
Sebehodnocení je dovednost, které se žák učí, a učitel je důležitým průvodcem v jejím rozvíjení. Pro žáka je to specifickou příležitostí vstoupit do osobního vztahu s učitelem. Posilující vliv na vzájemný vztah může mít i vědomí společného úkolu - žák a učitel jako účastníci vzdělávacího procesu spolu uzavírají dohodu o cíli své práce a společně vyhodnocují její plnění.

Proces a výsledky sebehodnocení jsou pro učitele cenným materiálem k poznání žáka. Vzhledem k tomu, že sebehodnocení poskytuje průběžné informace o vývoji žáka, mohou být tyto materiály cenné i pro ostatní učitele (při změně vyučujícího, přechodu žáka na II. stupeň). Z tohoto důvodu se písemné sebehodnocení se souhlasem žáka uchovává a stává se součástí jeho osobní dokumentace. Na konci školní docházky mohou být tyto materiály jedním z podkladů při vypracování závěrečného hodnocení žáka.

S výsledky sebehodnocení se mohou seznámit i rodiče (konzultace, hovorové hodiny apod.). Přínosem je, pokud i rodiče mohou doplnit vlastní hodnocení práce svého dítěte, např. při domácí přípravě. Je to pro ně příležitost, jak aktivně vstupovat do kontaktu se školou a vyjadřovat se k práci svého dítěte i učitelů.

5.2 Metody a formy sebehodnocení

Konkrétní metody a formy sebehodnocení používá učitel dle vlastního uvážení tak, aby respektovaly věk a úroveň schopností žáků. Jejich použití se řídí některými obecnými zásadami:

• Sebehodnocení je využíváno průběžně, ne jednorázově.
• Sebehodnocení je jen jednou z forem hodnocení, doplňuje a rozšiřuje ostatní formy.
• Sebehodnocení se týká jednak samotného výsledku práce (podařilo x nepodařilo se mi…), ale především procesu, kterým si žák prošel (v průběhu práce jsem využil…, přemýšlel…, vyhledal…, ptal se…, bylo pro mě těžké…, soustředil jsem se…, potřeboval bych …). Právě tyto informace jsou pro něj i pro učitele těmi nejdůležitějšími.
• Sebehodnocení se vždy vztahuje k určitému předem dohodnutému či stanovenému úkolu nebo úseku práce. Ten se odvíjí od cíle, který si žák s učitelem dohodli. Váže se na plánování. (např. zvládnutí týdenního plánu, vypracování projektu, seminární práce, domácího úkolu, zvládnutí určitého úseku učiva).
• Sebehodnocení je vhodné provádět i písemnou formou, (nejlépe do hodnotících listů). Pak je možno s těmito materiály dále pracovat a využívat je (sledování osobního vývoje žáka, prezentace jeho výsledků např. rodičům, představení žáka novému učiteli apod.).
• Sebehodnocení se může týkat práce samotného žáka, jeho role ve skupině, role spolužáků, role učitele atd. (v tomto případě je předmětem hodnocení to, jak žáku ostatní pomohli k porozumění, ke splnění úkolu, jak se domlouval na rozdělení kompetencí ve skupině, co by potřeboval jinak, ...).

5.3 Konkrétní metody sebehodnocení žáků

Diskuse mezi učitelem a žákem
Nejčastěji využívaná metoda, slouží ke zhodnocení práce žáka, má formu společné diskuse, dialogu.

Hodnotící listy
Jsou v nich stanovena kritéria, která žák hodnotí. Mohou využívat např. i bodování, škálování apod. Jejich podoba a rozsah se přizpůsobují věku dítěte. Učitelé jednotlivých předmětů si sami zvolí formu hodnotícího listu. Vyučující se shodli, že sebehodnocení formou hodnotících listů budou s žáky provádět v tomto rozsahu:

I. stupeň

Předměty v 1. – 3. ročníku měsíčně, ve 4. – 5. ročníku český jazyk, matematika po probraném tematickém celku, minimálně měsíčně, přírodověda, informatika a vlastivěda čtvrtletně, tělesná výchova, výtvarná a hudební výchova, pracovní činnosti pololetně. Vyučující, kteří pracují s daltonskou metodou s využitím týdenních plánů, mohou uplatňovat sebehodnocení v rámci těchto plánů.

II. stupeň

Anglický jazyk po dokončení lekce. Využívají se hodnotící listy, které jsou zpracovány v pracovním sešitu. Německý jazyk po skončení lekce. Pouze skupiny, které se učí podle učebnice Beste Freunde, využívají hodnotící listy, které jsou zpracovány v pracovním sešitu. Zeměpis, matematika, fyzika po probraném tematickém celku. Přírodopis, český jazyk, dějepis, informatika, chemie, výchova k občanství čtvrtletně, výchova ke zdraví, tělesná a výtvarná výchova, pracovní činnosti pololetně.

Hodnotící listy žák zakládá do svého portfolia.

Dotazníky
Při sebehodnocení jsou využívány velmi často. Mohou se využít např. následující otázky - co bylo pro tebe nejzajímavější, co ti dalo nejvíc práce?

Žákovské portfolio
Je uspořádaný soubor prací žáka, který poskytuje informace o průběhu a výsledcích jeho činnosti. Součástí portfolia může být např. vypracovaná a učitelem ohodnocená písemná práce, vlastní sebehodnocení, hodnocení učitelů, výtvarná díla, slohové práce apod. Portfolio je pracovní pomůckou, ale i jakousi vizitkou žáka, může jej provázet i po několik let školní docházky. Předmětová portfolia jsou uložena ve třídě na vymezeném místě v pořadačích. Žáci mohou s portfolii pracovat i doma. V určenou dobu, zpravidla o čtvrtletí, předkládají žáci svá portfolia ke kontrole vyučujícím a vedení školy. Písemné práce, které slouží jako podklad pro hodnocení, se do portfolia mohou uložit až po uzavřeném hodnoceném období (pololetí). Součástí předmětového portfolia může být i dohoda mezi učitelem a žákem. Formu si zvolí každý učitel sám.

Další metody a formy
Jedná se o "volnou tvorbu". Mohou to být např. sebehodnotící dopisy, deníky, písemné reflexe, kresby, školní zpráva apod.

6. Slovní hodnocení

Slovní hodnocení je konkrétní slovní vyjádření o dosažené úrovni žáka ve vztahu k cíli vyučování a možnostem žáka. Jde o kvalitativní posuzování žákova výkonu nebo chování vyjádřené formou slovní zprávy.

• U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. O slovní hodnocení žáka si může požádat zákonný zástupce pouze na základě odborného doporučení ze školského poradenského zařízení (PPP, SPC, SVP).
• Škola převede slovní hodnocení do hodnocení známkou nebo naopak v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Slovní hodnocení je také převedeno do hodnocení známkami pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

6.1 Forma slovního hodnocení

Při slovním hodnocení se postupuje také podle zásad a kritérií pro hodnocení žáků, neboť by měla být zachována vazba slovním hodnocením a známkou. Použití slovního hodnocení však není pouhé mechanické převádění číselného hodnotícího stupně do složitější slovní podoby, ale jsou zohledněny individuální potřeby dítěte.

Slovní hodnocení uplatňujeme průběžně (ústně, písemně – učitel zapíše do notýsku komentář k práci, představením konkrétní práce dětí) nebo jako hodnocení závěrečné na vysvědčení.

Slovní hodnocení má podobu obsahové analýzy žákova výkonu a mělo by obsahovat:

• Učitelem popsané slovní vyjádření výsledků vzdělávání žáka stanovené školním vzdělávacím programem, chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným školním vzdělávacím programem.
• Učitelovo hodnocení a popis např. v čem žák vyniká, jaké učivo zvládnul a na které se musí ještě zaměřit, jaké dovednosti a kompetence získal, co se mu ve škole daří, v čem má naopak nedostatky, jaký pokrok oproti dřívějšku udělal.
• Učitelovo hodnocení vlastní učební činnosti žáka, jeho píle, úsilí, snahy a přístupu ke vzdělávání a popis souvislostí, které ovlivňují žákův výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka.
• Učitelovo doporučení, jak dosáhnout zlepšení, jak zvládnout přetrvávající nedostatky, na co se zaměřit.
• Ve slovním hodnocení se hodnotí především činnosti, výrobky, výsledky vzdělávání, zvládnutí učiva, chování a pracovní přístup související se vzděláním, nikoli obecně osobnost žáka.
• Užívají se jasné a jednoznačné formulace přiměřené věku a chápání žáka. Slovní hodnocení by mělo motivovat a případně doporučovat, jakou cestu k nápravě nedostatků.

7. Celkové hodnocení žáka

Celkový prospěch zahrnuje výsledky hodnocení z povinných předmětů, volitelných předmětů a chování. Nezahrnuje hodnocení nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.

Nelze-li žáka hodnotit z objektivních důvodů na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se v 1. pololetí nehodnotí.

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

Žák, který nemohl být hodnocen v náhradním termínu nebo na konci druhého pololetí neprospěl, opakuje ročník. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dověděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka, je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.

7.1 Stupně celkového hodnocení na vysvědčení

Prospěl (a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 (chvalitebný), průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré.

Prospěl (a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Neprospěl (a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí.

Nehodnocen (a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

8. Opravné zkoušky

• Žákovi, který je na konci druhého pololetí hodnocen nejvýše ve dvou předmětech stupněm nedostatečný, je umožněno vykonat opravné zkoušky.
• Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Jejich průběh je písemně zaznamenán.
• Nemůže-li se žák dostavit pro nemoc, doloženou lékařským potvrzením, umožní mu ředitel školy vykonání zkoušky do 15. září. Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez předložení dokladu o nemoci, je hodnocen stupněm nedostatečný.
• Opravné zkoušky jsou komisionální.

9. Hodnocení chování

• Hodnocení chování navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli na pedagogické radě.
• Kritériem pro hodnocení chování je dodržování obecně uznávaných norem slušného chování a dodržování školního řádu.
• Žáci jsou hodnoceni za své chování v době vyučování a při činnostech s vyučováním souvisejících. Porušil-li žák zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování mimo vyučování, nemůže být za toto chování trestán. Učitelé mohou vůči takovému chování zaujmout vhodným a etickým způsobem náležitý postoj a využijí žákova pochybení k pedagogickému působení na žáka, případně další žáky. Pedagogové se v tomto smyslu nezříkají povinnosti podporovat rodinu při výchově a vytváření návyků a postojů, které vedou ke společensky hodnotnému chování.
• Za přestupek se žákovi uděluje pouze jedno opatření k posílení kázně, tzn., že žák není trestán dvakrát.

9.1 Kritéria a ukazatele pro jednotlivé stupně hodnocení chování

Stupeň 1 - velmi dobré
Žák dodržuje ustanovení školního řádu a pravidla společenského chování. Chová se a jedná slušně, taktně, zdvořile a ohleduplně, respektuje ostatní. Ojediněle se dopouští drobných přestupků proti pravidlům školního řádu a požadovaného chování.

Stupeň 2 - uspokojivé
Žák se opakovaně dopustí přestupků proti školnímu řádu nebo pravidlům společenského chování. Případně se dopustí závažnějšího přestupku. Přistupuje k výchovným opatřením s projevenou snahou své jednání napravit nebo zlepšit své chování.

Chování žáka lze hodnotit tímto stupněm na základě podnětu kteréhokoliv pedagogického pracovníka a je projednáno v pedagogické radě. Stupeň 2 – uspokojivé lze udělit po předchozím udělení důtky třídního učitele. V případě, že žák dále pokračuje v porušování pravidel školního řádu nebo při závažném porušení školního řádu i bez udělení předcházejících výchovných opatření. Návrh sníženého stupně z chování a důvody k jeho navržení projedná třídní učitel se zákonnými zástupci žáka před zasedáním pedagogické rady. Výsledek jednání pedagogické rady je písemně sdělen třídním učitelem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Pokud se zákonný zástupce bez omluvy a bez pokusu o smluvení náhradního termínu nedostaví k projednání, třídní učitel pouze písemně oznámí žákovi a zákonnému zástupci navržení a udělení sníženého stupně z chování. Udělení sníženého stupně z chování zaznamená třídní učitel do školní matriky, do zápisu z pedagogické porady a na vysvědčení.

Stupeň 3 - neuspokojivé
Žák se dopustí velmi závažného přestupku proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje soužití ve třídě nebo ve škole. Svá pochybení a výchovná opatření buď nepřijímá, nebo je vůči nim apatický, a tak se obvykle dopouští dalších přestupků.

Chování žáka lze hodnotit tímto stupněm na základě podnětu kteréhokoliv pedagogického pracovníka a je projednáno v pedagogické radě. Stupeň 3 – neuspokojivé lze udělit v případě, že žák dále pokračuje v porušování pravidel školního řádu nebo při závažném porušení školního řádu i bez udělení předcházejících výchovných opatření. Návrh sníženého stupně z chování a důvody k jeho navržení projedná třídní učitel se zákonnými zástupci žáka před zasedáním pedagogické rady. Výsledek jednání pedagogické rady je písemně sdělen třídním učitelem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Pokud se zákonný zástupce bez omluvy a bez pokusu o smluvení náhradního termínu nedostaví k projednání, třídní učitel pouze písemně oznámí žákovi a zákonnému zástupci navržení a udělení sníženého stupně z chování. Udělení sníženého stupně z chování zaznamená třídní učitel do školní matriky, do zápisu z pedagogické porady a na vysvědčení.

Za závažná porušení školního řádu budou pro potřebu pravidel hodnocení chování považovány následující skutečnosti:

• kouření v areálu školy a na všech akcích pořádaných školou
• záškoláctví
• projevy rasizmu, netolerance a diskriminace
• nošení zbraní a nebezpečných předmětů, které by mohly vést k ohrožení zdraví a života žáků
• nošení, držení, distribuce a užívání alkoholu a návykových látek v areálu školy a na všech akcích školy
• úmyslné způsobení škody na cizím majetku krádeží, ničením, poškozování nebo podvodem

Za zvláště závažné porušení školního řádu jsou považovány následující skutečnosti:

• hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči ostatním žákům
• hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení

Zvláště hrubé porušení školního řádu oznámí ředitel školy orgánu sociálně právní ochraně dětí (OSPOD) do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl.

Každý přestupek bude posuzován individuálně s přihlédnutím ke konkrétní situaci a dalším charakteristikám (věk, motivace, dosavadní chování žáka apod.)

9.2 Výchovná opatření

Pochvaly a jiná ocenění

• Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky nebo na vysvědčení.
• Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
• Ředitel školy může žákovi na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické nebo fyzické osoby po projednání na pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

Napomenutí a důtky

Při porušení povinností stanovených školním řádem nebo při porušení obecně daných pravidel chování lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

• napomenutí třídního učitele
• důtku třídního učitele
• důtku ředitele školy
• Třídní učitel může uložit žákovi podle závažnosti provinění napomenutí (například za nekázeň ve vyučovacích hodinách nebo o přestávkách, lhaní, pozdní příchody, neomluvenou hodinu, drzé chování, neuposlechnutí pokynů učitele, …) Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit důtku třídního učitele, a to v případě, že žák i nadále pokračuje v porušování pravidel školního řádu (například za nekázeň v hodinách nebo přestávkách, lhaní pozdní příchody, neomluvené hodiny, drzé chování neuposlechnutí pokynů vyučujícího, …). Při závažnějším porušení školního řádu lze udělit důtku třídního učitele i bez předchozího udělení napomenutí. Udělení důtky třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy. Udělení těchto výchovných opatření zapíše třídní učitel do matriky, a do zápisu z pedagogické rady a písemně oznámí udělení žákovi a zákonnému zástupci.
• Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě, a to v případě, že žák dále pokračuje v porušování pravidel školního řádu nebo při závažném porušení školního řádu i bez udělení předcházejícího výchovného opatření. Třídní učitel zapíše důtku do matriky, a do zápisu z pedagogické rady. Návrh důtky ředitele školy a důvody k jejímu navržení projedná třídní učitel se zákonnými zástupci žáka před zasedáním pedagogické rady. Výsledek jednání pedagogické rady je sdělen ředitelem školy žákovi a písemně jeho zákonnému zástupci. Pokud se zákonný zástupce bez omluvy a bez pokusu o smluvení náhradního termínu nedostaví k projednání, třídní učitel pouze písemně oznámí žákovi a zákonnému zástupci navržení a udělení ředitelské důtky.

Tato opatření předcházejí zpravidla před snížením stupně z chování.

Mgr. Ivo Zálešák
ředitel školy