Staré řecké báje, aneb Jak jsme hráli divadlo.

Po úspěšné loňské dramatizaci pověsti O Libuši a Přemyslovi se sedmáci a osmáci zajímali, jestli i letos budeme hrát divadlo. Tak jsme se po pololetní klasifikaci pustili do práce. Tentokrát jsme se rozhodli pro náměty z antiky, a to z řecké mytologie. Zaujaly nás dva příběhy. Osudy krále Sisyfa ztvárnili zájemci z 8.B a příběh o Perseovi hrály děti ze 7.B.

Na prvním setkání si herci rozebrali scénáře, vybrali si role, které chtěli hrát , a začaly první zkoušky. Nejprve čtené, později, po zvládnutí textu, hrané. Zatím jsme nic neprozradili, mělo to být překvapení pro ostatní, hlavně pro ty mladší v partnerských třídách.

Všichni herci zaslouží pochvalu, ochotně se scházeli každý týden po vyučování a zkoušky si užili. Sami přicházeli s novými nápady, občas museli bojovat se špatnou výslovností a „huhláním“(režisérka jim nic neodpustila), sami si navrhli a připravili rekvizity a kostýmy i jiné pomůcky. S p.u. Zelníčkovou ve výtvarné výchově malovali antické postavy jako kulisy. V průběhu zkoušek nastalo mnoho humorných situací, improvizací, ale i hádek a nepřehledných situací. Ale užili jsme si to.

Koncem dubna jsme se rozhodli, že už jsme natolik dobří, že můžeme pozvat první diváky. Ve škole máme k dispozici pěkný divadelní sál se stupínky, reflektory, oponou i klavírem. Vše jsme připravili, umístili kulisy a antické obrazy, Tereza Tesařová zajistila hudební doprovod a Mirek Rujzl se postaral o úvodní slovo. Při derniéře dokonce v řečtině, což bylo samozřejmě kolegou Matějem Kosem překládáno do češtiny.

Během tří dopoledních představení jsme zahráli obě hry pro všechny třídy ve škole. Premiéra se neobešla bez trémy, ale pak už herci hráli jako o život. Nejlepšími diváky byli ti nejmenší, hlasitými připomínkami dávali najevo, jak je to baví, a nešetřili potleskem.

Poslední den všichni začali litovat, že už to skončilo. Ale to nevadí, třeba zase za rok. Důležité je, že si většina pamatuje, že Sisyfos stále v říši stínů valí svůj balvan do kopce a v Perseově zemi vládne klid a mír díky hlavě Medúzy.

Názory herců

"...byl to pro mě nejlepší zážitek ze školy, stát před spolužáky a hrát pro ně divadlo. Hlavně bych chtěl poděkovat p .u. Osičkové, která byla ochotná to s námi nacvičit..."

Tomáš Hubený

"...nejprve jsem cítil nervozitu a strach, ale po dalších vystoupeních už to bylo naopak..."

Michal Hubený

"...začalo to tím, že p.u. z češtiny sestavila hru o Sisyfovi a pak už jsme tři měsíce cvičili a cvičili, jinak bychom se k dobrému výsledku nedostali,….občas jsme se nepohodli, ale užili jsme si spoustu srandy,….trochu jsme zklamaní, že je konec, ale máme i radost, že je to za námi, díky celé třídě 8.B a paní učitelce z češtiny..."

Pepa Šimůnek

"...všichni jsme se zapojili do tvorby a měli různé nápady, které oživovaly celé představení..."

Mirek Rujzl

"...hraju divadlo rád, ale některé scény jsme nedomysleli, např. já, král, zkamením a mám se schovat za oponu. Ale jak? Vždyť jsem zkameněl. Jinak se nám to vcelku povedlo, i když to nebyl žádný akční film..."

Jakub Coufal

Názory diváků

"...bylo vidět, že je to baví..."

Adam Illek

"...nejkrásnější bylo, když Terka Tesařová sedla za klavír a hrála..."

Kristýna Koudelková

"...líbilo se mi, že po tolika zkouškách to nevzdali. Ikdyž jsem to viděli mockrát, bylo pořád čemu se smát..."

Hana Blatná